ANÓNIMO

Vrbata křiči na Satana: / Satane mily tovaryši, / slyšal sem v krčmě veliku řiši, / ani se chti opilci biti, / a dvěmať jest zabitu byti; / skočiž ruče brachu tam / a přines ty duše k nam! / Satan k němu: / I kdes se tak dluho babil / žes toho davno nepravil? / Bylo tobě vzieti bradu / a počiti mezi nimi svadu; / když by se počala bosti, / mohlo by tim tve srdce rosti. / Vrbata k němu: / Mějich tovaryši, jine činiti, / Chtě dva manžely spolu / rozlučiti; / a když nemožech přiluditi, / musich babě střevi kupiti, / a ona je ihned svadi, / že ten muž svu Ženu zabi. / Teď tu babu mam / mistru Luciperovi ji dam. / Luciper k němu: / To-li je, Vrbato, ta baba, / ana, pruhata jedem jako žaba, / zdala se usty svata, / ano dosti na ni našeho kata? / Již-li stanu tve chytrosti, / zlamemy v tobě v pekle kosti. / Povieš jednak sama na se, / čims na světě obirala se? / Rebeka odpovida: / Ja sem tak zla baba, / horši než had ani žaba, / co mi svesti nebo rozvesti, / jako mi jest provaz splesti; / neb sem velika čarodějnice, / proto sem ďablova svodnice. / Ťrfici sem misto kravy dojila / a s hvězdami na rozhrani litala, / lidi sem čarovati učila / a je s prave cesty svodila. / Protož již musim do pekla, / leč by mi se milost stala, / žeťsem vam čertom pomahala. / Deřte mnu neb nedeřte, / však vždy vic umim než vy, / čertie, / neb to chci učiniti svu chlubu, / žeť všecky baby v pekle budu.

El demonio escribe